Rozhodce

Spotřebitelská sdružení brojí proti rozhodčím doložkám ve spotřebitelských smlouvách.
Kdo je to vůbec rozhodce?


V České republice je již mnoho let platný zákon o rozhodčím řízení.
O co jde?

Je-li mezi dvěma stranami spor, ten se běžně řeší před soudem. Je zde mnoho soudů, mají svoji místní působnost i svoji hierarchii a není-li některá strana spokojena s rozhodnutím soudu, může se odvolat k vyššímu soudu.

Strany, které mezi sebou mají spor, se místo toho mohou dohodnout, že jejich spor nerozhodne státní instituce, ale že jej rozhodne soukromý subjekt - rozhodce.
Tato dohoda může být dvojího druhu:
Buď je uzevřena již při kupní či jiné smlouvě, tzn. před vznikem sporu, a jde o tzv. rozhodčí doložku,
nebo je uzavřena poté, co spor vznikl, a jde o tzv. rozhodčí smlouvu.

Myšlenka je to dobrá.
Jednak může být rozhodčí řízení rychlejší a jednak levnější než řízení soudní.
Možnost je vhodná i pro ty, kdo mají rádi privátní sféru a nemají rádi sféru státní.
Výsledek rozhodčího řízení - nález - má stejnou váhu jako rozsudek.
Je tu jen rozdíl, že proti nálezu se nedá odvolat, rozhodčí řízení je jednostupňové.

Jádro problému rozhodčích řízení

Rozhodci nejsou organizovaní v nějaké unii, narozdíl od soudu není místně příslušný rozhodce nebo není okresní či krajský rozhodce.
Zde vzniká problém KDO spor rozhodne.
Zákon připouští možnost, že rozhodce určí soud. Takový případ nastává v praxi zřídka.

Častější jsou případy zneužití institutu rozhodců jednou ze smluvních stran (zpravidla podnikatelem vůči spotřebiteli). Zde si podnikatel svého rozhodce vybere předem a tohoto rozhodce uvádí do předtištěných smluv jako osobu, na které se podnikatel a spotřebitel dohodli.
A to je kámen úrazu: Dochází k tomu, že jeden podnikatel má svého jednoho rozhodce, u kterého žaluje všechny své případy a za které dostává rozhodce pravidelně zaplaceno. Tím přestává být rozhodce nezávislý, protože podnikatel se tím stává jeho "chlebodárcem".
A samozřejmě mohou být i případy, že je spříznění mezi rozhodcem a podnikatelem ještě užší (příbuzenský vztah, zaměstnanecký vztah apod.)

V takových případech jsou patrně i oprávněné nároky spotřebitele předurčeny k zamítnutí.

Když je rozhodčí doložka již podepsána ...

... pak už zbývá jen, dovolat se neplatnosti právních úkonů, které zkracují zákonné nároky spotřebitele.
Co to znamená?
Spotřebitel napíše podnikateli dopis, že se dovolává neplatnosti těchto právních úkonů, protože rozhodčí řízení omezuje právo spotřebitele na spravedlivý soud a na možnost se proti rozhodnutí soudu prvního stupně odvolat.
Pokud se spotřebitel u podnikatele této neplatnosti nedovolá, je rozhodčí doložka v platnosti a může pak rozhodnout rozhodce na základě svého uvážení.

V uplynulých dnech vydalo Západočeské sdružení obrany spotřebitelů tiskovou zprávu týkající se rozhodčích doložek ve smlouvách uzavíraných v jedné síti obchodů. (TZ zde).


- - -
Informace pod čarou
216/1994 Sb. - Zákon o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů (v původním znění, v novelizovaném znění)
§ 55 občanského zákoníku - Ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákonav neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejmén nemůže vzdát práv, která mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení.
§ 40a občanského zákoníku - Jde-li o důvod neplatnosti právního úkonu podle ... § 55 ..., považuje se takový právní úkon za platný, pokud se ten, kdo je takovým úkonem dotčen, neplatnosti právního úkonu nedovolá. ...


Roman Janda, ZSOS
11. 7. 2011


zpět na seznam článků